Proč se rosí okna?
10.08.2012 08:41
Odpověď jsme našli v časopise Nový byt, kde se k této otázce vyjadřoval Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.
Orosení skla v okně (nebo jakékoliv jiného povrchu) lze jednoduše vysvětlit na základě jednoduchých fyzikálních vazeb. Veličinou, která v tomto případě hraje výraznou úlohu, je v prvé řadě rosný bod. Je to teplota, při níž by vodní páry ve vzduchu právě obsažené kondenzovaly, kdybychom tento vzduch ochlazovali při neměnném tlaku. Vzduch o určité teplotě může obsahovat jen jisté množství vodních par. Čím teplejší vzduch je, tím více vlhkosti pojme. S tímto jevem se jistě každý setkal. Vyndáte-li například láhev kvalitně vychlazeného nápoje z lednice, dojde okamžitě po kontaktu teplého vzduchu (který je schopen pojmout více vlhkosti) s chladným povrchem láhve k jejímu orosení (vysrážením vody ze vzduchu na chladném povrchu). Studený povrh láhve není schopen se okamžitě vyrovnat s přívalem vlhka z teplého vzduchu. Jakmile se láhev ohřeje na okolní teplotu, voda se opět rozptýlí do okolního prostoru. Stejně tak každý zná situaci, kdy se po vstupu z mrazu do vyhřáté místnosti orosí brýle.
Ze stejného důvodu dochází i k orosení skel v oknech. V některých objektech nedochází pouze k orosení skel, ale také k orosení rámu oken nebo vnitřních povrchů samotných obvodových konstrukcí. Důvod je vždy stejný. Povrchová teplota vnitřních konstrukcí je nižší než teplota rosného bodu v místnosti. Teplotu rosného bodu je možné stanovit podle platné ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov a to na základě vztahu dvou veličin, kterými jsou relativní vlhkost vzduchu a teplota vnitřního vzduchu v místnosti. Platí, že čím nižší teplota a čím vyšší relativní vlhkost, tím nižší je teplota rosného bodu.
Tyto veličiny charakterizují tepelně izolační vlastnosti materiálu či konstrukce. Na základě těchto hodnot a vnější teploty vzduchu je možnost stanovit poslední důležitou veličinu, kterou je vnitřní povrchová teplota konstrukce (zdi, rámu okna, skleněné výplně okna).
K orosení povrchu tedy dojde vždy, je-li jeho povrchová teplota nižší než teplota rosného bodu. Z toho vyplývá, že příčiny zimního orosení okna mohou být tři:
- Vysoká relativní vlhkost vzduchu v místnosti – v případě kuchyňského prostoru dochází při vaření ke zvyšování vlhkosti vzduchu. Doporučuje se zajistit důkladné větrání prostoru, tím dojde ke snížení vlhkosti vzduchu.
- Nízká vnitřní teplota – je možné, že prostor není dostatečně vytápěn
- Zasklení oken sklem s nízkými tepelně izolačními vlastnostmi a tedy i s nižší povrchovou úpravou. Dle již zmiňované normy je požadována hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce maximálně 1,80 W/m2.k (u nových oken) a 2,0 W/m2.k (u rekonstruovaných).
Je zřejmé, že k nadměrnému orosení okna může docházet i kombinací výše uvedených příčin.
